Vodičku
prostě milujeme. Je nám jedno jestli stojí nebo teče, jestli je teplo nebo
zima. Před námi se žádná voda neutají.
Jsou
dny, kdy panička nemá velkou radost, že se opět koupeme, ale co se dá dělat. Ne
vždy svým pudům poručíme. Pokud je ovšem zima, jdeme se pouze napít a namáčíme
si pouze tlapky. I když je to někdy pořádná dřina. A velká dřina je to ve
chvíli, kdy jdeme přes mokrou louku k hromadě kamení u potoka. Panička stále
něco fotí a nás tu zajímá pouze ta voda. Prý tu stával mlýn a právě z něj je tu
nyní hromada kamení.
O kousek dále po cestě je místo
pro posezení. Tam ale moc času netrávíme. My se raději jdeme proběhnout a
prozkoumat stopy, co nám tu nechali kamarádi. I zde je totiž velká louka, takže
se opravdu nenudíme.
