Konečně přišlo období, kdy venku hodně svítí sluníčko a je pěkné teplíčko. Tuto roční dobu máme ze všeho nejraději. Můžeme se válet jen tak v trávě a často se chodíme koupat. Hlavně k Přebudovskému rybníku, ten máme opravdu rádi. Ještě chodíme na Samoty, ale tam je to hodně o plavání. Zde je to o blbnutí.
Nejinak tomu bylo dnes. Rybník je
z jedné strany skrytý v lese, z druhé strany je vidět tábor a chatková osada.
Tamtudy pouze procházíme. Koupeme se a blbneme ze strany lesa. Jakpak by také ne, když z této strany je to mnohem
hezčí.
Rybník
je tu samé zákoutí, u kterých jsou malé plážičky. Na některých je tráva, na
jiných pouze zem. Co je hodně zvláštní, je, že pod borovicemi na plážičce není
žádné jehličí. Tady je naše oblíbená zátoka. Je to tu mělké a můžeme tu v
pohodě ležet. Nebo běhat po kamenech přes vodu. To bývá velká sranda. Obzvláště
když jste mokří.
Naše první zastávka bývá u potoka, který rybník napájí.
Zde je trošku bahýnko, ale jak se tu běhá. Na druhé straně cesty máme bahenní
lázně, ale ty obvykle využíváme až cestou domů. Při našem příchodu hupsneme do
vody a jen tak pobíháme. Plavat se tu dá až daleko od břehu. Je to tu hodně
mělké.
Když nás blbnutí na tomto místě přestane bavit, občas
vběhneme do lesa, občas běžíme rybníkem směrem k hrázi. Když jdeme lesem, je to
tu samá vzrostlá borovice a stromy rostou, kde se jim zachce. Rádi mezi nimi
běháme slalom. Po loňském větru i s překážkami. To nás moc baví.
Pokud běžíme vodou, skoro celou dobu máme pod tlapami
písek. Vody je tu po bříško, takže cákáme na všechny strany. Moc to není vidět,
protože u břehu roste hodně keříků. V místech kde nic neroste a zahlédneme
paničku, obvykle vyskočíme ven a jdeme se kolem ní proběhnout. Musí přeci z
naší procházky něco mít.
Nemyslíme to zle. Voda je tu krásně čistá a ještě se nám
nestalo, že by do ní panička hupsla s námi. A to nám to slibuje hodně dlouho.
Asi neumí plavat. Nebo ví, že bychom jí uplavali.
Se ségruší máme tajný plán. Až bude venku opravdu horko a
my se sem půjdeme vykoupat, paničku do vody chtě nechtě dostaneme. Několikrát
se nám to málem povedlo, už jen musíme dopilovat postup.
I na hrázi to máme rádi. Na konci u lesa je malá lávka a
pod ní teče malý potůček. Kroutí se kolem hráze a vypadá to báječně. Jen je tu
trošku bahýnko. To ale nevadí, přeci jsme u vody. Takže když se vylázníme, hned
se můžeme vykoupat. Jen v létě tu bývá vysoká tráva a do té se nám moc nechce.
Není to bezpečné.
