Tuláčci

 Že mám Brdy moc rád, všichni dobře víte. V poslední době se opět toulám nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem a mým cílem jsou vyhlídková místa. A že jich tu není málo. Navštívil jsem jich tolik, že vám musím jednou štěknout pouze o nich.   Také máte rádi ten pocit, že nic nemusíte a svět vám leží u nohou? Nebo byste tento pocit chtěli zažít? Nemusíte za ním nikam daleko. Stačí dojet do Rožmitálu a vybrat si z několika blízkých vyhlídek.   Já si jako na obláčku připadal na vyhlídce u altánu, který je vybudován na samém ocásku naučné stezky U Drtiče. Odsud jsem měl svět jako na dlani. Kopeček, po kterém jsem sem vystoupal, je v jednom místě poněkud náročnější, ale rozhodně stojí za to jej zdolat. Pokud budete mít štěstí, stejně jako já narazíte na zvědavého srnečka vykukujícího zpoza stromů.   Pokud se na tuto vyhlídku vydáte s psíkem, určitě jej potěší místní lázně. Je jich po cestě několik. Pokud vaším doprovodem bude malý svišť, potichu vám št...

 Po dlouhé době jsem člobrdici vytáhl na Třemšín. Chystal jsem se na něj od května, ale ne a ne na něj dojet. To se konečně změnilo. I přes uzavírku na silnici a nutnou improvizaci při parkování, jsem si výlet skvěle užil.   Člobrdice zaparkovala u zámečku Roželov a než jsem stačil mrknout, už jsem byl v lese. V lese s majestátními vysokými stromy a zpevněnou cestou, po které se tlapká jedna radost. Nad kebulí se mi občas prohnal nějaký ten mráček, ptáčci mi zpívali do kroku a já se rozhlížel na všechny strany. Věděl jsem, že tento výlet bude stát za to.   Než jsem se nadál, už jsem stál na rozcestí a podivnou chaloupkou mezi cestami. Co byla zač, netuším, ale kousek od ní byly zajímavé pícky. Několikrát jsem chaloupku oběhl a nakonec se vydal po cestě vpravo, do mírného kopečka.   Tlapkal jsem si svým pohodlným tempem, poslouchal ptáčky a famrňákem větřil kámoše. Je to zvláštní, ale v těchto místech asi žádní nebydlí. Možná tudy procházejí,...