Pod dlouhé době, co jsem
v Brdech nebyl, musím dohnat vše, co mi mohlo za dobu mé nepřítomnosti
uniknout. To víte, své oblíbené Brdy musím mít zmapované stůj co stůj. Proto
jsem se do nich opět vydal a rozhodl se je zmapovat píď po pídi. Dnes vám štěknu
o Drmotově studánce, kterou jsem vyčmuchal nedaleko lesní cesty.
Tlapkal jsem asfaltovou cestou
hlubokým lesem. Všude kolem mne rostly vysoké stromy. Do kroku mi zpívali
ptáčci a puňťovy paprsky mi příjemně vyhřívaly kožíšek. Nebyl to však pouze
zpěv ptáčků, do čeho byla má ušadla zaposlouchaná. Příjemné zurčení potůčku mne
doprovázelo celou cestu, co jsem mapoval tuto krásnou část chráněné krajinné
oblasti.
Prohlížel jsem si les, kterým
jsem tlapkal a užíval si každou chvilku, kterou jsem v lese mohl strávit.
Očadla si prohlížela okolní svahy porostlé vysokými jehličnany, i pěšinky,
které mezi stromy vytlapkali místní kámoši. Tlapkal jsem místy, kde musím
tlapkat po cestě. Ani nevíte, jak těžké bylo odolat pokušení a nevydat se
pěšinky prozkoumat. Jenže člobrdice si stála za svým rozhodnutím nepustit mne
z cesty. Věděla moc dobře proč.
Všude kolem cesty byly cedule
přísně zakazující vstup do lesa. Jen po pravé tlapce se mi cedule na chvilku
ztratily z dohledu. To víte, v mžiku jsem toho využil a vypravil se
ochutnat svěží vodičku z potůčku, který mne celou cestu doprovázel.
Vodička byla mňamóznější než mňamózní. Vím, svěží průzračná vodička nemůže
přeci chutnat jinak. Jenže když se touto vodičkou osvěžujete po dlouhé zimě, je
ještě mňamóznější než obvykle.
Snažil jsem se vypít celý
potůček, ale marně. Teklo v něm tolik vodičky, že jsem pokus musel vzdát.
Ono se také není čemu divit, že se mi potůček vypít nepovedlo.
Z přilehlých kopců se do potůčku vlévá tolik dalších potůčků průzračné
vodičky, že vypít jej nezvládne ani velký rybník, natož já.
Jen co jsem pokus o vypití
potůčku vzdal, vrátil jsem se na cestu a pokračoval dále kupředu, přímo za
famfrňákem. Les krásně voněl a mne tlapky nesly vstříc dalšímu dobrodružství.
Tlapkal jsem asfaltovou cestou
z mírného kopečka a těšil se na chvíli, kdy budu moci tvrdou cestu vyměnit
za jinou. Netrvalo dlouho a mé přání se vyplnilo. Jako mávnutím kouzelného
proutku se les rozestoupil a já se ocitl na místě, kde byla malá louka. Po
několika málo rychlých krocích jsem přeskočil škarpu a všemi čtyřmi tlapami
dopadl na podmáčenou louku, jen to mlasklo.
Nevím, co to do mne vjelo.
Jakmile jsem uslyšel mlasknutí a bříško mi postříkal gejzír vodičky, celé mé já
se radostně rozeběhlo, aniž by přemýšlelo kam. Svištěl jsem s větrem o
závod po podmáčené louce. Vodička mi cákala na bříško a místy i na záda. Tlapky
mlaskavě dopadaly na zem a celé mé já se řítilo kupředu, s větrem o závod.
Co chvilku jsem oběhl stromek,
který mezi cestou a loukou člobrdové vysadili, co chvilku jsem přeskočil
potůček, který maskovaně tekl podmáčenou loukou. Chvost se mi mohl vykroutit
radostí, když v tom, zničehonic, očadla zmerčila za jedním z potůčků
tajemnou pěšinku.
Po zmerčení pěšinky mělo celé mé
já ještě větší radost než doposud. Jakpak by také ne, vždyť to byla první
pěšinka, kterou jsem mohl prozkoumat. Dosvištěl jsem k člobrdici abych
v mžiku pádil zpátky k pěšince, tentokrát již s člobrdicí po
boku.
Přesvištěl jsem přes louku,
přeskočil jsem potůček a než jsem se nadál, už jsem tlapkal po pěšince mezi
stromy. Po několika málo dlouhých krocích se les přede mnou rozestoupil. Přímo
přede mnou, za vysokými stromy a před mladými stromky, stála dřevěná studánka
v celé své kráse.
Připadal jsem si jako
v pohádce. Kolem studánky stály zajímavé kameny. Připomněly mi malé
menhiry, které jsem objevil nedávno v jižních Čechách. Ze studánky vytékal
potůček průzračné vodičky. Zpěv ptáčků byl na místě mnohem hlasitější, než
zpěv, který jsem poslouchal cestou. Dokonce i lavička pro člobrdy vybízející
k odpočinku u studánky je.
Objevil jsem další místečko, kam
se budu moc rád vracet. Jen mrňousek od cesty a civilizace. Co na tom, že na
místě není žádný signál. To nejdříve překvapilo člobrdici, ale když si místo
prohlédla stejně důkladně jako já, byla za to ráda. Místa, kde vás může vyrušit
jen další dobrodruh, jako jste vy, by jeden pohledal.
