
V jednom z několika
mála možných dní se stihla člobrdice zastavit v Podbrdském muzeu
v Rožmitále pod Třemšínem. Navštívila poslední expozici, kterou si při
první návštěvě prohlédnout nestihla. Že z ní byla unešená, to vám štěkat
nemusím. Vždyť kde jinde by si mohla prohlédnout tolik Aerovek na jednom místě,
než v tomto muzeu.
Nebyly to však jen Aerovky, co se
člobrdici na této expozici líbilo. Kromě automobilů jsou zde vystavené i jejich
části a další příslušenství. Motor, ten by tu čekala, ale třeba náhradní
volant? Mohla si prohlédnout i startovací kliky. O těch když mi vyprávěla, to
byl zážitek. Dospěl jsem k závěru, že kdybych se měl toulat po naší krásné
zemi v době, kdy na silnici tyto vozy jezdily, moc daleko od domu bych se
asi nepotoulal. Ne, že by člobrdice byla špatný řidič, ale že by zvládla
startovat auto pomocí kliky?
Člobrdici zaujaly i další
doprovodné detaily. Cyklista stojící opodál opřený o dobové kolo, kočárek
s pidisvištěm hned za vchodem. Dokonce i automechanika pod jednou
z Aerovek viděla. Nebyl to sice živý člobrda, ale je vidět, že
v muzeu se myslí na všechno.
Celý sál s expozicí vozidel
Aero doplňuje spousta dobových detailů. Ať se již jedná o kufry člobrdů nebo
kanystry na benzín. Dobové cedule na stěnách také nesmějí chybět. Dokonce si
mohla prohlédnout i vůz, který už tehdy hrdě vozil reklamu svého majitele.
Nebyly to však jen osobní vozy,
které si člobrdice mohla na místě prohlédnout. Samozřejmě, že v expozici
převažují vozy rodinné, jsou v ní ale i vozy závodní a dokonce i limuzíny.
Vozidla se střechou pevnou, koženou i úplně bez střechy. Dokonce tu je i dobový
pick-up. Na ten se prý člobrdice nemohla vynadívat. Byl prý tak roztomile malý,
ostatně jako všechna vystavená auta až na několik málo limuzín. Také mi
povídala, že kdybychom měli tímto pick-upem jezdit na výlety, jedeme prý vždy
jen spolu. Ségruše už by se mezi nás nevešla. Ale zadní část vozu by byla jen
má. Jen bych se prý musel uskromnit. Mno, asi zůstanu u pohodlného auta dnešní
doby.
Věděli jste, že automobilka Aero
nemyslela jen na dospělé řidiče? Myslela na celé rodiny a vyráběla i automobily
pro sviště. Takové malé, roztomilé. V takovém vozítku bych sviště i
povozil. I vozy pro sviště jsou součástí
expozice a můžete si je prohlédnout. Svišti se sice vozidlem nesvezou, ale
v jiných expozicích se do doby dávno minulé vrátit mohou. Jen je třeba
vypravit se hlouběji do historie.
Jak jsem vám již naštěkl, Podbrdské
muzeum není jen o expozici automobilů z doby dávno minulé. Dále si můžete
prohlédnout expozici o Jakubu Janu Rybovi, skladateli Mše vánoční, můžete se
podívat do expozice Jak se žilo na Podbrdsku a dočíst se spoustu zajímavých
informací o blízkých Brdech. V muzeu je i expozice pánů z Rožmitála,
kde si mohou svišti vyzkoušet dobové kostýmy a posadit se na repliku trůnu, na
kterém sedávala samotná královna Johanka z Rožmitálu.
V Podbrdském muzeu si přijde
na své určitě každý člobrda. Já ne, psíci do muzea nesmí. Myslím si, že to
vůbec nevadí. Jednou za čas pustit člobrdy na výzvědy a mezitím si doma pořádně
schrupnout má také své kouzlo.


