Tlapkal jsem hlubokým lesem
chráněné krajinné oblasti Brdy. Tlapky mne nesly zpevněnou lesní cestou jednou
do kopečka a o mrňousek dál z kopečka. Kolikrát jsem stoupal a klesal, to bych
nespočítal. Bylo to tolikrát, až jsem si poštěkával, kam se podělo táhlé
stoupání a dlouhé klesání. Tlapkal jsem hlubokým lesem, poštěkával si pod
vousky a přemýšlel nad tím, kam mne tlapky zanesou.
Cesta mi šla krásně od tlapek.
Jen co jsem prosvištěl zatáčkou, čekalo mne klesání. Klesání, na které jsem se
tak těšil. Konec kopce byl v nedohlednu, zato pěšinek vedoucích od cesty,
těch bylo. Jen co jsem zmerčil první měkoučkou pěšinku, opustil jsem zpevněnou
lesní cestu a už jsem svištěl do hlubokého lesa. Svištěl jsem ták rychle, až mi
od tlapek odlétalo jehličí.
Svištěl jsem slalom mezi stromy
do hlubokého lesa, abych se jen mrňousek od cesty otočil a svištěl zpátky
k člobrdici. To se ví, svištět slalom mezi stromy a prozkoumávat pěšinky,
to jsem směl pouze tam, kde bylo vidět do dálky daleké. Kde nerostla tráva a
kde nebyly husté keře. Vždyť je jaro a les je plný mláďátek. A mláďátka se
rušit nesmí. Stejně jako se nesmí rušit místní kámoši, kterým je les domovem.
Zkontroloval jsem několik
pěšinek, zasvištěl si slalom mezi stromy a spokojeně se vrátil po bok
člobrdice. Chvilku jsem svištěl za šiškou, chvilku si hrál s klacíkem a
než jsem se nadál, jen kousek přede mnou, zmerčil jsem pohádkovou chaloupku. Chaloupku
menší než malou. Jen dvě postýlky se do ní vešly a chaloupka byla po střechu
plná. Přesně jako v pohádce.
U chaloupky jsem zahnul doprava a
svištěl dále, přímo za famfrňákem, voňavým lesem s větrem v kožíšku.
Celé mé já si užívalo krásnou přírodu, celé mé já si užíval koncert ptáčků,
kteří neúnavně pěli jednu píseň za druhou. Měl jsem takovou radost, že jsem se
přistihl, že svištím s větrem o závod. Svištěl jsem ták rychle, že mi
ušadla plápolala ve větru. Svištěl jsem ták rychle, že kdyby to šlo, prášilo by
se mi za tlapami. Svištěl jsem ták rychle, že než jsem se rozkoukal, objevil
jsem žlutou turistickou značku. Jenže kudy dál?
Žlutá vpravo, žlutá vlevo,
Červená cesta za chvostem. Že se vracet nebudu, to jsem věděl. Co jsem však
nevěděl, bylo, zda se vydat doleva, či doprava. Ale kdo by tlapkal do kopečka,
když může svištět z kopečka. V mžiku bylo rozhodnuto.
S větrem o závod jsem se
řítil z kopečka. Tlapka míjela tlapku, chvost se vrtěl radostí. Očadla,
ušadla i famfrňák byly v pohotovosti. V kožichu jsem věděl, že se
blíží něco velkého, že už je to blízko, ale nápověda žádná. Prosvištěl jsem
kolem vody, prosvištěl jsem zatáčkou, když v tom jsem jí uviděl. Stála jen
kousek ode mne, v celé své kráse. Další pohádková chaloupka, co vypadá jak
z perníku.
Jen co jsem jí zmerčil, snažil
jsem se zastavit. Ale copak to šlo? Tlapky mi klouzaly po písku a celé mé já
brzdilo tak usilovně, až se mu tlapky málem zamotaly. Jen kousíček mi chyběl a
byl jsem u pohádkové chaloupky, když jsem se dostal na trávu a konečně jsem
zastavil. Na poslední chvíli se celé mé já zastavilo na měkoučké travičce. Ani
nevíte, jak moc jsem si oddychl.
Z travičky jsem vyrazil
pomalu a obezřetně kupředu. Vrtěl jsem
si chvostem a poštěkával básničku, chaloupko chaloupko, kdo v Tobě
přebývá? To se ví, asi myška hrabalka to byla, žádného jiného kámoše jsem si tu
doma představit nedokázal. Snad jen nějakého člobrdu, ale na to vypadala
chaloupka až moc opuštěně.
Protlapkal jsem kolem chaloupky,
nakouknul jsem dovnitř. Až jsem se zastavil na zápraží a spokojeně čekal na
člobrdici. V tlapkách jsem měl dlouhou pouť. Objevil jsem dvě chaloupky a
navíc, kdo by se nezastavil a neodpočinul na místě, které k odpočinku
přímo svádí. Ke všemu když na něj kouká kamarád Puňťa z oblohy a ptáčci ták
krásně zpívají, že si jeden připadá, jako by byl v pohádce. Krásné pohádce
s krásnou přírodou u pohádkové chaloupky. Jo jo, Brdy jsou Brdy.
Chystáte se na dovolenou do Brd a
přemýšlíte nad ubytováním jen, co by pro kostičku doběhl, od chráněné krajinné
oblasti Brdy? V tom případě vám doporučím ubytovat se v hotelu Pod
Kokšínem. Kromě ubytování v krásném prostředí s milým personálem si můžete
zkusit zahrát golf, vydat se do Brd, kam je to jen pár kroků, nebo se můžete
vydat na výlet do okolních obcí, kde jsou k vidění chaloupky, které se jen tak
nevidí. A pokud nevíte, kam na výlet, sledujte můj Instagram @tulaccinacestach,
i tam najdete mnou prozkoumaná místa.
Pohádkovou Roubenku naleznete
zde: https://mapy.cz/s/dazahodula
